Jsem narozena 28. března na Den učitelů. V tento den se totiž narodil “učitel národů” Jan Amos Komenský, ale také další velikáni jako Zdeněk Svěrák nebo Bohumil Hrabal. Mně bylo souzeno stát se ještě 15miliontým občánkem (resp. občankou) tehdejšího Československa, a tak se musím v životě trochu snažit, abych to ocenění své vlasti vrátila.
Kromě mediální slávy nechalo mé rodné město Žatec na mou počest vysadit tatínka pamětní lípu, která dodnes krášlí zahradu mateřské školky U jezu. Chodím ji sem tam zkontrolovat, abych si připomněla, že věk je sice jen číslo, ale poměrně dobře viditelné. A že pěkně roste. 😉
Při naší poslední návštěvě Žatce objevily děti na budově školky U jezu logo vzdělávacího programu Začít spolu. Samozřejmě mám radost, že právě školka s “mojí lípou” a nově také s přírodní zahradou patří do naší sítě škol. Ale slova uznání od nejmladšího syna posílila prestiž značky, o kterou pečuji: “Teda mami! Vy máte školu i v Žatci! Vy jste slavný!”
A taky že jsme! 🙂
Krátce nato se Žatec zařadil na světový seznam UNESCO, což je skvělá zpráva pro všechny patrioty i příznivce města. A věřím, že to potěšilo i pana Svěráka, který na žateckém gymnáziu statečně vyučoval češtinu mého tatínka. Já jsem měla tu čest se s ním osobně potkat až po mnoha letech v Bruselu…
Mám ráda, když se v životě věci propojují. A když všechno dohromady dává smysl. 🙂
Patnáctimiliontá občanka Dita
P.S. – o propojení svého poslání s programem Začít spolu jsem psala ZDE…
